Akvaterárium

Akvaterárium je prakticky akvárium s částí menší souše (ostrůvkem). Obecně se o velikosti akvaterária pro vodní želvy udává, že by měla délkou odpovídat sedminásobku délky krunýře zvířete, nevím kdo to vymyslel.  U klapavek by se tedy podle tohoto klíče měla délka terária pro dospělou želvu pohybovat okolo 90 cm. Podle mě jedné želvě postačí akvárium o velikosti cca 80x40x40, můžete použít i menší, ale modle mě platí, že „čím větší, tím lepší“. Musíte si uvědomit, že máte povinost poskytnout želvě co nejlepší životní podmínky, protože je taky živá a jen vy můžete zajistit, yby byla spokojená. Já dříve bez problémů choval 2 želvy v akváriu 100x40x40 a teď mám 3 samice a jednoho samce v nádrží 120x80x40 také bez problémů. Protože klapavky nejsou příliš dobří plavci a pohybují se spíše chůzí po dně, postačí jim výška hladiny cca 15 - 20 cm. V akvateráriu by neměly chybět kameny, kořeny a dle mého názoru ani substrát. Ten je některými chovateli vynecháván, protože stěžuje údržbu, želvy se však hrabáním zabaví. Důležité je, že by nemělo jít o štěrk, ale o kamínky se zakulacenými hranami, protože želvy občas kamínky polykají mohly by jim způsobit potíže. V akvateráriu obývaném alespoň jednou samicí nemá chybět kladiště. To lze vyřešit vhodnou nádobou naplněnou jemným akvarijním pískem. Já používám obyčejný plastový květináč se zalepenýmy dírami. Mnoho chovatelů propaguje jednoduchá akvária bez substrátu jen se skleněnou poličkou na slunění a pár kameny. Já s tím nesouhlasím. Jejich hlavním argumentem je jednoduchá údržba - to je určitě pravda, ale ani údržba pěkného akvaterária se substrátem, volně plovoucími rostlinami, pozadím, kořeny kameny atd. není nijak složitá, podaří-li se nastolit alespoň částečnou biologickou rovnováhu pomocí filtru. Dalším argumentem zastánců sterility je, že želvám je to stejně jedno - já myslím, že není a i kdyby, tak mě ne, já chci mít akvárium na pohled pěkné. Estetický vzhled akvária můžete velmi dobře zlepšit, vyrobíte-li do něj 3D pozadí, zároveň tak vyřešíte potřebu ostrůvku. Návod na výrobu pozadí najdete v sekci NÁVODY. Další důležitou součástí nádrže jsou ůkryty vytvořené například z více na sebe položených plochých kamenů tvořících jeskyni, je důležité, aby byla stavba stabilní odolala vytrvalému rytí želv do šťerku. Velmi pěkně mohou v akváriu působit také akvarijní kořeny z části čouhající nd hladinu, na kterých mohou klapavky odpočívat s hlavou nad vodou. Nedoporučuji přidávat do nádrže živé vodní rostliny,  kalpavka je totiž při svém hrabání vytrhá, rozdrápe, poláme atd., výjimkou mohou být plovoucí a volně vzplývavé rostliny (např. vodní mor kanadský nebo jávský mech). Co naopak velmi doporučuji, je přidání umělých rostlin z akvaristických potřeb, protože výrazně pomohou navodit dojem zarostlého močálu. 

Zdroje 

NEJEDLÁ, Eliška. Zařízení nádrže. Klapavka obecná [online]. 2014 [cit. 201-18-07n. l.]. Dostupné z: https://www.klapavka-obecna.cz/chov-klapavek/zarizeni-nadrze/

Klapavka obecná. Http://rybicky.net/ [online]. [cit. 2014-10-04]. Dostupné z: https://rybicky.net/atlasostatnich/klapavka_obecna

NEJEDLÁ, Eliška. Klapavka obecná: O odchovu. Http://www.klapavka-obecna.cz/ [online]. 2011 [cit. 2015-10-08]. Dostupné z: https://www.klapavka-obecna.cz/chov-klapavek/odchov-mladat/

ZYCH, Jiří. Želvy v přírodě a v péči člověka. Vyd. 1. Praha: Brázda, 2006, 201 s. ISBN 80-209-0342-9.

WILKE, Hartmut. Vodní želvy. České vyd. 1. Praha: Vašut, 2008, 64 s. Jak na to (Jan Vašut). ISBN 978-80-7236-596-8.